Kaberle / Novák

František Kaberle

narozen 6. srpna 1951 v Kladně

Stejně jako Eduard Novák je odchovanec kladenského hokeje, ale narozdíl od svého bývalého spoluhráče a dobrého přítele hrál v obraně. Za Kladno začal nastupovat v devatenácti letech v roce 1970 a modrobílému dresu s paní Poldi na prsou byl věrný až do roku 1982 a části sezóny 1982/83. Pouze základní vojenskou službu si musel v letech 1972-74 plnit v jihlavské Dukle.

V čs. lize odehrál během 13 sezón celkem 426 utkání a byl autorem 49 gólů. Celkem šestkrát se stal mistrem ligy – v roce 1974 v Jihlavě a v letech 1975-1978 a 1980 v milovaném Kladně.

Začátkem sezóny 1982/83 doprovodil Eduarda Nováka do japonské Furukawy Denko a po dvou letech poté i do německého Duisburgu, kde společně v roce 1985 ukončili kariéru.

Ceněný pro svou spolehlivost a přesnou přihrávku nemohl chybět ani v reprezentaci, za kterou odehrál přesně 104 zápasů a osmkrát se trefil do branky soupeře. Startoval na pěti mistrovstvích světa (1975-1979), ZOH 1980 a Kanadském poháru 1976. Mistrem světa se stal v letech 1976 a 1977, z MS 1975, 1978 a 1979 má doma schované stříbrné medaile.

V úspěšné hokejové kariéře na postu obránců pokračují i oba jeho synové hrající v současnosti v NHL a české extralize: František (po desetileté kariéře v NHL: Los Angeles Kings, Atlanta Trashers, Carolina Hurricanes) hraje za Plzeň a Tomáš za Montreal Canadiens (Toronto Maple Leafs, Boston Bruins, Carolina Huricanes, Montreal Canadiens).

Eduard Novák

narozen 27. listopadu 1946 v Buštěhradu

Většinu své aktivní kariéry strávil na pravém křídle jednoho z útoků kladenské Poldi. Tam hrál od roku 1963 až do roku 1980 vyjma sezón 1965/66 a 1966/67, které strávil na vojně v Dukle Košice, resp. Dukle Písek. S Kladnem se poté rozloučil až v roce 1980, kdy odehrál jeden ligový ročník v tehdejším Gottwaldově. Za šestnáct sezón v československé lize odehrál 560 utkání a nastřílel 306 branek. Navíc v letech 1975-78 a 1980 slavil s Kladnem mistrovský titul.

V ročníku 1981/82 odešel do rakouského Klagenfurtu, další dvě sezóny strávil dokonce v exotickém Japonsku. Společně s Františkem Kaberlem hráli jako první Češi za Furukawu Denko. Aktivní kariéru ukončil v sezóně 1984/85 v německém Duisburgu.

Byl velmi úspěšným reprezentantem, absolvoval čtyři mistrovství světa (1971, 1975, 1976, 1977) a olympijské hry 1972 a 1976. V letech 1976 a 1977 se stal mistrem světa, z MS 1971 a 1975 a olympiády z Innsbrucku 1976 vlastní stříbrné medaile, na ZOH 1972 v Sapporu získal v dresu Československa bronz. Za ČSSR odehrál celkem 113 utkání a vstřelil 48 branek.

Po konci kariéry působil jako trenér. Začal v ročníku 1986/87 v Kladně, během sezóny 1988/89 zamířil do Gottwaldova a vedl jej další dva roky. Poté znovu převzal Kladno, po odvolání strávil zbytek sezóny 1992/93 v Plzni.

Poté na čas z hokeje zmizel a věnoval se především prosperitě obchodu se sportovním zbožím, který v Kladně vlastnil společně s Františkem Kaberlem. Na trenérskou lavičku se vrátil ve Zlíně v ročníku 1996/97, ale v prosinci 1997 skončil.

V sezoně 1994-95 vedl Plzeň, v sezoně 1996/97 a 1997/98 Zlín. V roce 1999 se krátce postavil na lavičku prvoligových Kralup nad Vltavou.

Vedení tedy odvolalo trenéra Otakara Vejvodu i jeho asistenta Lubomíra Bauera a Eduard Novák se na žádost vedení kladenského hokeje z Kralup nad Vltavou vrací do Kladna, za asistenta si vybral Petra Fialu.

Společně mužstvo v lize zachránili a vedli ho i v sezoně 2000/2001. V obou těchto sezonách skončilo Kladno na 12. místě. To byla také poslední sezona, kdy působil v roli trenéra v Kladně. Vzhledem k výsledkům a osobním neshodám s některými hráči se rozhodl, že se začne naplno věnovat obchodní činnosti.

Na hokej však nezanevřel, v roce 2007/08 a 2008/09 vedl druholigové Řisuty. Z těch však na vlastní žádost odešel. V roce 2009 byl Eduard Novák uveden do síně slávy Českého hokeje a byl také členem klubu ligových střelců. Ve čtvrtek dne 21. října 2010 ve věku 63 let náhle zemřel.